Mal modulrn jadern reaktory u ve svt funguj, ale podle Jiho Duspivy bohuel ne ve svt demokratickm. V tuto chvli funguje tento reaktor napklad v Rusku, jde teba o plovouc reaktor Akademik Lomonosov, ten u je nkolik let v provozu. Tak v n spustili mal reaktor, jedn se dokonce o reaktor tvrt generace.
V esku by mohl prvn reaktor tohoto typu vzniknout v roce 2034. Podle Duspivy u budou v tu dobu zpadn technologie natolik vyspl a vyzkouen, e u by tyto elektrrny mly bn fungovat v provozu.
na a Rusko jsou naped
Zpad je podle nj za nou a Ruskem ve skluzu hned z nkolika dvod. Evropa byla v poslednch letech velmi protijadern, a to si myslm, e zsadn zbrzdilo jakkoliv vvoj. Navc v zemch s plnovanm hospodstvm, a u je to na nebo Rusko, je podstatn snaz udlat politick rozhodnut. V Evrop se vvoj zbrzdil zejmna v souvislosti s postojem Nmecka, kter se vzdalo vroby elektiny z jdra.
Skupina EZ u podepsala memoranda o spoluprci v oblasti malch modulrnch reaktor s firmami NuScale, GE Hitachi, Rolls Royce, EdF, Westinghouse, KHNP a Holtec. Ale podle Duspivy si v budoucnu budeme moci vyrobit tento typ elektrrny i v R.
V Rozstelu potvrdil, e esko mlo v minulosti adu expert, kte se na vstavb Temelna a Dukovan podleli. Te je teba, aby je nahradili mlad odbornci. S vrobou jadernch zazen mly bohat zkuenosti tak vznamn esk firmy.
Te je to ale spe otzka toho, jak v R nastavit legislativn rmec. Napklad, aby se nkter procesy, kter jsou dost zdlouhav, zkrtily, protoe u jdra se vdycky velice dbalo na to, aby byla zajitna bezpenost. A to je samozejm zakomponovno do na legislativy. Ve vyaduje hodn asu, co jde proti ekonomickm zjmm potencilnch investor, mn Duspiva.
Jak reaktory funguj?
A jak mal modulrn rektory funguj? Jsou to zmeneniny klasickch velkch jadernch elektrren? Podvme-li se na to z pohledu reaktorov fyziky, tak pokud budeme pedpokldat, e to bude tlakovodn nebo varn reaktor, tedy takzvan lehkovodn reaktor, to znamen chlazen lehkou vodou, tak pak zkladn fyzikln nvrh vychz ze stejnch princip, obsahuje to stejn zkladn komponenty jako klasick jadern elektrrna.
V em se od klasickch jadernch elektrren li, tak to jsou detaily een, a to pedevm z hlediska zamen na zvenou bezpenost, vysvtluje Duspiva. Chceme toti tyto reaktory umstit ble k mstm, k obydlenm znm, napklad v brownfieldech a podobn.
S tm tedy souvis vy mra bezpenosti, abychom tm zajistili i vy akceptovatelnost. I proto se napklad pot s tm, e by se tyto elektrrny vce zapoutly pod zem, dopluje expert.
Jako stavebnice
V Rozstelu pak Ji Duspiva popsal, e se podle velikosti plnuje hned nkolik typ tchto reaktor. Ty men by mohly zsobovat elektinou a teplem napklad okresn msto a vt by mohly produkovat zhruba stejn mnostv elektiny jako souasn Dukovany.
Velikou vhodou modulrnch reaktor je rychlost jejich vstavby. Pro tyto mal reaktory se pedpokld zrychlen vstavby tm, e se u ve vrobn fabrice sestav ada komponent do modul, kter budou u v tovrn otestovan. Na mst vstavby se pak u jen ve dolad. Funguje to vlastn na principu jaksi stavebnice, popisuje Duspiva.
Tento princip stavebnice skuten ve urychl. Protoe stvajc elektrrny se stav a na mst, kam se dovej jednotliv komponenty a ty se tam teprve realizuj, co je teba propojen kabel a podobn. Tohle by bylo v ppad modulrnch reaktor ji vyeen, dodv Duspiva.
A podle nj existuje jet dal vhoda malch modulrnch reaktor. Tm zkladnm produktem je vroba elektrick energie, ale druh produkt je nemn vznamn. A to je teplo. A to nejen v teplrenskm prmyslu, ale obecn procesn teplo, to znamen i pro firmy, kter potebuj pracovat s vysokmi teplotami.
Ji Duspiva pak v Rozstelu podrobn hovoil o tom, jakou roli bude mt v ppad vstavby modulrnch reaktor Centrum vzkumu e, kde on sm psob. Zrove naznail, e pro provoz tchto reaktor by mohlo bt vhodn, kdyby je provozovala pmo spolenost EZ.
V zvru pak naznail, e jeho Centrum pipravuje i vlastn projekt malho modulrnho reaktoru, kter by mohl bt pipraven v du nkolika let a mohl by zsobovat elektinou a teplem zhruba dvaceti tiscov msto. Skuten by bylo v zjmu esk republiky vhodn, aby se st tchto modulrnch reaktor vyrbla v R, bylo by to pro esk vrobce urit zajmav.
A kdy by mohl skuten esk modulrn reaktor zat energii vyrbt? Mj optimistick odhad je, e by to mohlo bt v letech 2035 a 2037.
EZ u pedbn vytipoval nkolik lokalit, kde by mohl bt tento druh reaktor vystavn. Krom Temelna a Dukovan se jedn napklad o Dtmarovicch, Tuimicch, Prunov a ve he jsou tak Ledvice, Po a Mlnk, tedy s vjimkou Temelna a Dukovan v mst souasnch uhelnch lokalit. Ji Duspiva pak naznail, e mal reaktory by v delm horizontu mohly vzniknout i na mst souasnch teplren.
